Stavba na pronajatém pozemku

S pomalu se blížící účinností nového občanského zákoníku (dále také „NOZ“) však nabývá na aktuálnosti i otázka, jaký budou mít ustanovení NOZ dopad nejen na výše uvedené stavby na pronajatém pozemku , ale na stavby na cizím pozemku jako takové, zvláště vzhledem k očekávanému návratu k principu superficies . Stavba na cizím pozemku. Občanský zákoník opětovně zavedl princip superficies solo cedit, neboli povrch ustupuje půdě do českého právního řádu. I nový občanský zákoník zachovává pojem neoprávněné stavby neboli stavby, kterou stavebník postavil na cizím pozemku , aniž k tomu byl oprávněn dle smlouvy. Je přitom zcela bez významu, zda byla stavba postavena na základě stavebního povolení či bez něj.

Jaké nároky může vznést vlastník . Samotné právo zřídit na cizím pozemku stavbu je možné realizovat i prostřednictvím některých smluvních nástrojů jako je například nájem či pacht. Pozemek zůstane ve vlastnictví cizí osoby, vytvořená stavba se stane jako stavba dočasná (§5NOZ) vlastnictvím investora. Toto řešení má své výhody i . Nemůžete tedy od majitele požadovat odkoupení celé obrovské louky, na jejíž malé části stojí váš dům, pokud se on rozhodne pozemek rozparcelovat a prodat. Jestliže je stavba zřízena na několika pozemcích, zákonné předkupní právo vznikne k tomu z pozemků , na němž je převážná část stavby.

První skupinu staveb na pozemku cizího vlastníka představují dle judikatury Nejvyššího soudu případy staveb, které jsou od počátku postavené neoprávněně na cizím pozemku a na které je možné aplikovat § 135c obč. POZEMEK A STAVBA MAJÍ ODLIŠNÉ VLASTNÍKY, CO DĚLAT PŘI PRODEJI? Dle odborné literatury i . O tom, že od nového roku je dům a pozemek na kterém stojí považován za jednu nemovitost, jsem se zmiňoval ve starším článku.

Připomenu jen, že nově je nemovitostí pouze pozemek a stavba je jeho nedílnou součástí. Pokud má pozemek a stavba různé majitele, zůstávají i nadále samostatnými . Příslušná ustanovení občanského zákoníku definují nemovitosti jako pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem, přičemž stavba není součástí pozemku. Při koupi domu nebo bytu je nezbytné, aby si kupující vždy uvědomil, že pokud kupuje jakoukoli nemovitost, měl by pamatovat i na koupi . Ve Vašem případě to znamená, že máte na daný pozemek předkupní právo (toto předkupní právo má však i vlastník pozemku na Vaši stavbu). Když se stanete vlastníkem i pozemku změní se stavba na přímou a neoddělitelnou . Dobrý den, zajímá mě problematika staveb na pozemku s odlišným majitelem. Tuto problematiku částečně řeší § 151o občanského zákoníku.

V mém konkrétním případu se nachází stavba (jsem vlastníkem stavby) na cizí parcele. Ke stavbě je však bezproblémový přístup, protože jsem zakoupil jednu z přilehlých parcel, . Zastával se názor, že pokud se převádí např. Tou první je přípa kdy bude jedna osoba zároveň vlastníkem pozemku i stavby na něm stojící, za těchto okolností se k 1. Je logické, že po tak dlouhé době, kdy vlastnictví pozemků a staveb existovalo odděleně, nelze najednou učinit všechny stavby součástí pozemků , na kterých jsou zřízeny. Se stávajícími stavbami si tedy nový občanský zákoník poradil tak, že součástí pozemku se stavba na něm stala pouze v tom případě, . V důsledku toho pak již ani není samostatně zapsána do katastru nemovitostí. Nový občanský zákoník (NOZ) od Nového roku zavádí starou římskoprávní zásadu, že stavba je součástí pozemku.

V případě jakýchkoli dalších majetkových . Směřuje tím k tomu, aby majitelem stavby a pozemku pod ní byla jedna a tatáž osoba. Možnost stavět na cizím pozemku bude samozřejmě i nadále zachována v podobě tzv. Chce-li pronajímatel zřídit na pronajatém pozemku stavbu a toto oprávnění nevyplývá přímo z nájemní smlouvy, musí od vlastníka pozemku získat souhlas s takovou změnou pronajaté věci.

Pokud souhlas získá, byla stavba na pozemku zřízena oprávněně. Na dohodě vlastníka pozemku a stavby pak záleží, v jaké podobě .