Soli názvosloví

Soli kyslíkatých kyselin. Podstatné jméno je odvozeno od kyseliny, která danou sůl tvoří. Toto podstatné jméno má vždy koncovku –an. Přídavné jméno charakterizuje kation a jeho zakončení, které odpovídá jeho. Je to ta jednodušší varianta, která může nastat.

Postup vytváření vzorce si ukážeme na příkladu. Viz názvosloví kyslíkatých kyselin. Chlorečnan tedy zapíšeme jako: ClO 3. Tematický okruh: Obecná chemie. Názvosloví bezkyslíkatých solí . Cvičení mohou být využita k dílčímu zkoušení.

Důraz kladen na křížové pravidlo, krácení a finální úprava vzorců. Definice a rozdělení solí. H2SO- SO-II , HNO- NO -I). Název tvoří podstatné jméno odvozené od názvu kyseliny a přídavné jméno složené ze základu názvu prvku kationtu a zakončení jeho oxidačního čísla.

Anionty kyselin vznikají tak, že se z kyseliny odštěpí atomy vodíku. Počet odštěpených atomů odpovídá náboji iontu. Při tvorbě vzorce soli , napíšeme nejprve vzorec odpovídajícího aniontu a kationtu a potom použijeme křížové pravidlo. Otestujte si znalost názvosloví této lekce!

Určete správné názvy následujících solí : 1. Odvození vzorce aniontu. Elektronická učebnice – II. Sloučenina vzorce KNOtedy patří mezi soli.

Vidíme, že se skládá z kationtu hydroxidu a zbytku z kyseliny ( aniontu ). Jak nazveme anion soli ? Tím, že k názvu kyseliny . Obsahují kladnou (kationty) i zápornou složku (anionty), takže celá sloučenina je neutrální. Jednotlivé složky mohou být organické i anorganické, jedno i víceatomové. V roztoku a tavenině vedou elektrický proud.