Teplota vznícení benzínu

Benzin je těkavější než nafta nebo letecká paliva, a to nejen kvůli hlavním složkám, ale i kvůli přidávaným aditivům. Závěrečné ovládání těkavosti se často provádí přidáváním butanu. Pro zjištění těkavosti se používá měření Reidova tlaku par (RVP). Požadovaná těkavost závisí na okolní teplotě : v horkém podnebí se . Motorová_nafta Кеш Схожі Перекласти цю сторінку Získává se destilací a rafinací z ropy, obvykle při teplotách 1- 3°C. Kvalita motorové nafty se udává cetanovým číslem, které vyjadřuje její vznětovou.

Během procesů hoření mění svůj chemický charakter a produkuje při tom obvykle širokou paletu toxických látek. Podle bodu vzplanutí se hořlaviny - hořlavé kapaliny - rozdělují do čtyř tříd. C, teplota vznícení rozvířeného prachu je 530°C, dolní mez výbušnosti - g. Zpravidla také vysychající olej nebo fermež a jsou ředěny některým tekutým rozpouštědlem (benzol, těžký benzín ). Materiály, které se vznítí při určité teplotě, jsou považovány za hořlavé, přičemž nutná teplota je definována pevně. Teplota vznícení je důležitou charakteristikou.

Příklady hořlavých tekutin jsou benzín ,. Důležitým parametrem u benzínu je oktanové číslo (OČ), což, pokud pominu chemickou definici, je vlastně číslo vyjadřující stlačitelnost benzínových par se vzduchem, aniž by došlo k jeho samovznícení, protože jak výše uvedeno, stlačením se směs zahřívá. Při stanovení teploty vznícení se vznícení vyvolá pouze působením tepla, nikoliv otevřeným plamenem nebo jiskrou. Podle teploty vznícení se hořlaviny dělí do čtyř tříd: – hořlaviny I. V reálné praxi tato hodnota běžně dosahuje příznivé úrovně až °C. Pro srovnání: bod vzplanutí benzinu jako hořlaviny I. C, zatímco u esterů mastných kyselin (bionafty) minimálně 1°C (hořlavina IV. třídy).

Tady se spíše ale jedná o teplotu vznícení - tedy bez zápalného zdroje. C teplota samovznícení údaj není k dispozici. Pokud by vznícení nezáviselo na koncentraci volných radikálů, ale jen na individuální schopnosti vznícení některých typů molekul s nízkým oktanovým číslem, nesměly by benziny vůbec obsahovat nízkooktanové složky, protože teplotu vznícení směsi by určoval uhlovodík s nejnižší teplotou vznícení , tj. U dieselů je nutno vstřikovat naftu, když je teplota ve spalovací komoře nad touto hranicí. U benzínů se naopak musí teploty ve spalovací komoře pohybovat pod touto hranicí, a to po celou dobu hoření směsi, protože samovolné zapálení směsi, též zvané detonační hoření, efektivitě fungování motoru . Jako vznícení se označuje začátek chemické reakce směsi plynu nebo páry se vzduchem za objevení otevřeného plamene.

Benzin se spaluje v zážehových motorech, kde se homogenní směs benzinu a vzduch při stlačování zahřívá až na teplotu mezi 400- 500°C, což ovšem nestačí k samovznícení paliva a palivo tudíž musí byt zažehnuto vnějším zdrojem- jiskrou svíčky. Zažehnutí paliva ve válci zapalovací svíčkou je . Bezolovnaté automobilové benziny se používají především jako motorové palivo pro zážehové spalovací motory. Inertizace: přidávání inertní látky tak, aby bylo zabráněno vzniku výbušných atmosfér. Minimální teplota vznícení výbušné atmosféry: teplota vznícení hořlavého plynu nebo páry hořlavé kapaliny nebo minimální teplota vznícení. Pokud výše uvedená směs vzplane a trvale hoří, hovoříme o bodu hoření ( teplota hoření), který je přirozeně vyšší než bod vzplanutí.

Klasifikace hořlavých kapalin. P říklad (typické hodnoty).